Struktura hadronu je plně určena rovnicemi kvantové chromodynamiky, nicméně vzhledem k nízkoenergetickému chování této teorie je obtížné ji určit z prvních principů. Struktura hadronu se ale projeví  v tzv.  tvrdých srážkách, majících hadron v počátečním nebo konečném stavu a lze ji popsat pomocí tzv. partonových distribučích funkcí (PDF). Pro každý druh partonu existují tři takovéto PDF sady. Pokud však nelze zanedbat vnitřní příčnou hybnost partonů, je struktura ještě bohatší,  a je zapotřebí 8 PDF sad závislých na příčné hybnosti v tzv. leading twistu. Ty popisují korelace mezi hadronem, spinem partonu a vlastní příčnou hybností. Partonové distribuční funkce byly a jsou rozsáhle měřeny experimenty v CERN, DESY, BNL, JLab i jinde a tvoří důležitou informaci pro budoucí elektron-iontový urychlovač (EIC). Během semináře budou shrnuty experimentální znalosti těchto funkcí a plány v blízké budoucnosti.

Úvodní schůzka se studenty na začátku semestru se koná v pondělí 17. února ve 14.00 v posluchárně ÚČJF3 (místnost č. 945 na 9. patře). Všichni studenti magisterského a doktorandského studia, a především zájemci o program Částicová a jaderná fyzika z řad studentů bakalářského studia, jsou srdečně zváni.

Předmět NJSF073 pro 1. ročník magisterského studia bude končit krátce před 14 hodinou.

První (ne nutně finální) verze předběžných rozvrhů na letní semestr pro studenty 3. ročníku bakalářského studia se zájmem o obor Částicová a jaderná fyzika a pro studenty 1. ročníku navazujícího magisterského studia jsou k dispozici. Není zcela vyloučené, že se rozvrhy ještě budou lehce upravovat.

• Rozvrh pro 3. ročník bakalářského studia [cz]
• Rozvrh pro 1. ročník magisterského studia [cz]

Seminář bude věnován nedávno publikovanému článku [1], který navrhuje a diskutuje proveditelnost experimentu s cílem pozorování výměny energetických kvant mezi hmotou a gravitačními vlnami. Ve vzájemné korelaci s klasickými detektory gravitačních vln, jako je LIGO, by tento experiment mohl umožnit detekci jednotlivých gravitonů.

[1] G. Tobar, S.K. Manikandan, T. Beitel et al., Detecting single gravitons with quantum sensing, Nat. Commun. 15, 7229 (2024), https://doi.org/10.1038/s41467-024-51420-8; available also on

arXiv:2308.15440

Nobelovu cenu za fyziku za rok 2024 získali společně John J. Hopfield a Geoffrey E. Hinton „za základní objevy a vynálezy, které umožňují strojové učení pomocí umělých neuronových sítí“ (UNS). Neformální seminář je ve své první části věnován základním myšlenkám a pracem v oblasti UNS, za které oba laureáti získali cenu (1/2 + 1/2). Druhá část částečně shrnuje argumenty vyvolávající sdílený strach obou nositelů Nobelovy ceny z (e zneužití) umělé inteligence, která v konečném důsledku dokáže překonat tu současnou lidskou.

Seminář je věnován měření produkci Higgsova bosonu spojené (asociované) s produkcí W nebo Z bosonu a rozpadajícího se na pár bb. Analyzovaná data, odpovídají integrované luminositě 139 fb^-1, byla shromážděna při srážkách protonů na LHC při těžišťové energii 13 TeV v letech 2015 až 2018 (Run 2) detektorem ATLAS. Měření se zaměřuje na události s velkou příčnou hybností W bozonu, kdy lze produkty rozpadu Higgsova bosonu efektivně rekonstruovat ve formě jetu s velkým poloměrem (R = 1,0). Prezentována je nejen samotná rekonstrukce jetů s velkým poloměrem R, ale také kalibrace energie jetů a jejich hmotností.

Neuronová síť jako dokonalý aproximátor pro vyhledávání vzorů chování v jaderných datech; jak úspěšná může být předpověď rozpadů alfa a beta pro různé izotopy?

The traditional informal meeting with PhD students and supervisors will take place on Friday, October 11, at 14.00 (A945 or will be specified later).