Fyzika kosmického záření na nejvyšších energiích studuje částice s tak extrémními energiemi, že je nedokážeme vytvořit na Zemi, a umožňuje nahlédnout do nejmocnějších procesů ve vesmíru.

Hlavním problémem oboru je určení přesného původu částic (astrofyzikálních zdrojů) a hmotového složení (např. zda jde o protony či těžší jádra). Zajímavá je také interakce těchto částic s kosmickým mikrovlnným zářením, která omezuje jejich detekci na velké vzdálenosti (GZK limit a fotodisintegrace jader), a problémem jsou nejistoty v hadronických interakčních modelech popisujících vznik atmosférických spršek.

Observatoř Pierra Augera, největší detektor na světě svého druhu umístěný v Argentinské pampě, řeší tyto záhady díky svému hybridnímu přístupu. Ten kombinuje povrchové detektory s fluorescenčními dalekohledy, což umožňuje přesné měření energie a směru příletu primárních částic. Díky tomu observatoř zpřesnila energetické spektrum a poskytuje data pro lepší pochopení složení a vymezení možných kosmických urychlovačů.

Naše skupina se věnuje především analýze dat z fluorescenčního detektoru, což zahrnuje měření energetického spektra a hmotového složení kosmického záření z hybridních dat a z dat dominovaných čerenkovským zářením. Dále se zabýváme anisotropiemi ve směrech příchodů primárních částic, což pomáhá při identifikaci zdrojů.